Aktuální anketa:



Charitní Domovinka slaví 10ti leté výročí existence - ohlédnutí zpět

Charitní Domovinka byla v Zábřehu, na Leštinské ulici č.16, po velkých nesnázích a problémech otevřena v roce 1997. Vznikala jako společný projekt Charity Zábřeh, Města Zábřeh a Okresního úřadu v Šumperku. Okresní úřad uvolnil prostředky na nákup nemovitosti, město vyčlenilo finanční prostředky na větší část oprav, Charita Zábřeh se stala provozovatelem denního centra pro seniory a lidi se zdravotním postižením a také garantem činnosti.Díky společnému úsilí mohl dne 9.6. 1997 generální vikář olomoucké arcidiecéze, Mons. Erich Pepřík, za hojné účasti oficiálních hostí a veřejnosti slavnostně vysvětit a otevřít toto zařízení.


Domovinka měla původně sloužit jako pomoc rodinám, starajícím se o člověka, který není schopen zcela zabezpečit svoje základní životní potřeby během dne. Měla podporovat generační soužití dětí s již nemohoucími rodiči a být pomocí v době, kdy jsou ostatní členové rodiny v zaměstnání. Byla koncipována jako zařízení, které chce naplnit volný čas seniorů aktivitami, dodat dnům stáří důstojnost a důležitost.
Domovinka při povodních Ještě než k naplňování tohoto záměru mohlo dojít, přišly v létě roku 1997 katastrofální povodně. Ničivě zasáhly i naši oblast Zábřežska a původní záměry i plány o čtyři měsíce odložily. Dne 8.7.1997 byli totiž pracovníci Charity městským úřadem požádáni o spolupráci při přemisťování starších a nemohoucích osob z penzionu v Hněvkově a z obcí Leština a Postřelmov. Jednalo se převážně o osoby, které vyžadovali trvalou péči a dohled (lidé staří, částečně či úplně imobilní). Na Domovinku jsme je dopravili promrzlé, mokré a v těžké depresi. Některým z nich spadly domy doslova před očima. Pro objekt Domovinky i náš personál tak přišel křest ohněm, velká zatěžkávací zkouška. O nouzově ubytované bylo nutné se všestranně postarat, být s nimi a sdílet jejich utrpení. Okamžitě jsme zavedli za pomoci našich zdravotních sester a dobrovolníků třísměnný provoz. V první fázi bylo na Domovince ubytováno 15 lidí, potom dlouhodobě 5 ošetřovatelsky velmi náročných pacientů. Tento stav trval až do listopadu, kdy po dohodě s obecními úřady bylo možné odstěhovat ubytované do náhradního bydlení nebo zpět k jejich rodinám.
Návrat k realizaci původního záměru – denního stacionáře – nebyl lehký, Domovinka se v roce 1998 potýkala s nedostatkem zájmu, s malou využitelností své kapacity. Idea projektu byla tehdy nová (dodnes je toto zařízení ojedinělým v rámci oblasti působnosti), chvíli trvalo, než se dostala do podvědomí veřejnosti, byla znát počáteční nedůvěra. Obrat však přinesl rok 1999, kdy jsme poprvé zaznamenali převis poptávky nad kapacitními možnostmi projektu. Tato situace v kolísavé podobě trvá dodnes. V případě, že není volná kapacita, vedeme pořadník zájemců o službu, v případě uvolnění místa oslovujeme žadatele dle potřebnosti a místa pobytu - zábřežští obyvatelé mají přednost. Oproti původnímu záměru, kdy využití Domovinky mělo mít zaměření více „klubové“, se dnes staráme o klienty v těžším stadiu bezmocnosti, s převážnou závislostí na cizí pomoci. Z tohoto důvodu jsme museli projekt dovybavit (o invalidní vozík, rotoped, motomed, zvedák do vany) a také posílit personál zařízení – tým střediska tvoří aktuálně 4 zaměstnanci. Jejich úkolem je vytvořit klientům pěkné domácké prostředí, připravovat zajímavý program, asistovat a pomáhat při běžných úkonech sebeobsluhy (stravování, hygiena), motivovat k aktivnímu prožívání dne. Uživatelé si sami mohou zvolit různé další nadstandardní služby (pedikúru, masáže, rehabilitační cvičení, kadeřnické služby, praní prádla, atd.). Snažíme se o alespoň duševní svěžest našich klientů, když už tělo často vypovídá službu.
Vzhledem k často opravdu vysokému věku našich klientů je určitě na místě (a také je hojně využívána) možnost uskutečnění duchovního rozhovoru, přijetí svátosti smíření, účasti na bohoslužbě. Přeci jen se jedná o závěrečnou etapu života, lidé bilancují své bytí, hledají jeho smysl, ptají se co bude dál, trpí nemocemi, bývají častěji hospitalizováni, odcházejí do léčeben dlouhodobě nemocných, nebo i nezřídka na onen svět. Zařízení otevírá své dveře praktikantům a studentům středních a vysokých škol. Celé konání by se neobešlo ani bez pomoci dobrovolníků, kteří svými nápady pomáhají zpestřit terapie nebo např. zvládat péči o rozlehlou zahradu. Společně pak vnímáme také oboustrannost a vzájemnost obohacení, kdy i my jsme obdarováni moudrostí a životní zkušeností našich svěřenců.
denní program Nejenom náš záměr - i objekt samotný prošel mnoha změnami. Původně se jednalo o rodinný domek, který byl pro provozování sociální služby stavebně adaptován. I po otevření Domovinky však neskončili investice do jeho zařízení a vybavení. Původní nábytek sestával z daru vitošovské vápenky, částečně bylo použito i bývalé vybavení prodejny knih Barborka, postele a skříně jsme zase obdrželi v rámci humanitární pomoci z Holandska. Dodnes jsou některé jeho části použitelné. Ještě v roce 1998 byla díky přispění Výboru dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové zakoupena a namontována plošina pro imobilní osoby, díky které je celé zařízení bezbariérové. Následně byla opravena střecha a komín objektu, byla upravena rozlehlá zahrada, která slouží k odpočinku, relaxaci, posezení i procházkám. V roce 2006 byl objekt Domovinky zateplen novou izolační fasádou. V tomto roce jsme také díky Nadaci Divoké husy, která zdvojnásobila výtěžek charitního plesu, vyměnili všechna křesla pro uživatele za nová. Na začátku roku 2007 jsme pro svoz klientů, kteří nemají možnost vlastní dopravy, zakoupili dodávkové vozidlo Citroen Berlingo. S přispěním z výtěžku Tříkrálové sbírky jsme zafinancovali také individuální přestavbu auta pro přepravu lidí na invalidním vozíku.
Kapacita denního stacionáře je 10 až 13 klientů, proměnlivě podle jejich struktury a potřebné míry dopomoci. Vedená dokumentace hovoří o tom, že od svého otevření do současnosti nabídla Domovinka své služby celkem 63 klientům (přitom dvě dámy jsou s námi již od prvopočátku). Jejich věkový průměr je přitom úctyhodných 78 let. Využitelnost kapacity byla například v loňském roce 97%. Dalších více než 300 lidí zařízení navštívilo při příležitosti konání různých kulturních a přednáškových akcí. Zařízení má pro svou ojedinělost nadregionální charakter, přičemž nejvzdálenější klienty máme až z Třeštiny či Mohelnice. Domovinka je v současné době stabilizovaným zařízením a bezesporu patří k důležitým článkům systému sociálních služeb v našem městě a okolí.
Na předchozích pár řádcích jsme se snažili představit dnes již „dospělé dítko“ Charity Zábřeh. Na tomto místě nemůžeme zapomenout poděkovat všem bývalým i současným zaměstnancům střediska, dobrovolníkům, partnerům projektu, sponzorům i dárcům. Bez jejich poctivé práce, pomoci či přičinění by Domovinka „dorůst“ a slavit nemohla.


    Kontaktní údaje pro získání doplňujících informací:
  • Domovinka, Leštinská 16, 78901 Zábřeh
  • provozní doba: Po-Pá 6.30 – 15.30
  • vedoucí: Olga Dvořáková
  • tel.: 583 414 622, mobil: 736 509 438
  • email: domovinka@charitazabreh.cz

A co si popřát závěrem? Dalších úspěšných 10 let provozu, a když už někdo musí vyhledat naši pomoc, tak ať s její kvalitou a způsobem poskytnutí spokojen!


 

Charita

Charita Zábřeh
Žižkova 15
789 01 Zábřeh
tel.: 583 412 587


Vyhledej na webu:


Projekt cestovatelé

Rychlé odkazy
Tříkrálová sbírka
Výroční zpráva
Ples Charity

Aktuality
Připravované akce
Tiskové zprávy

Chtěli jste vědět
Otázky a odpovědi
Zeptejte se nás

Charita Zábřeh
na mapě
Charita Zábřeh na mapě
Charita Zábřeh na mapě ČR